Montrealský věstník Ročník 62
Únor/February 2026 5080 Glencairn Ave, Montreal, H3W 2B4 Číslo 6
Montrealský věstník (i starší čísla) můžete číst na webové stránce www.montrealvestnik.com
Chcete-li Věstník podpořit, pošlete příspěvek na adresu:
Alena Martinu, 5080 Glencairn Ave, Montreal, QC, H3W 2B4.
Šek vystavte na "Czech & Slovak Association of Canada" s poznámkou "Vestnik Fund".
Můžete rovněž poslat e-transfer na adresu montrealvestnik@gmail.com.
Chcete-li dostávat Montrealský věstník po emailu ve formátu pdf, napište na montrealvestnik@gmail.com
Klub seniorů
Příští schůzka seniorů se bude konat ve středu 4. února 2026 jako obvykle ve 13.00 hodin u Aleny a Ludvíka Martinů, 5080 Glencairn Ave. Informace podá Iva Radoková, tel. 514-747-2096.
Na schůzce 7. ledna se nás sešlo osm – poprvé se zúčastnila také paní Eliška. Doufáme, že se jí naše společnost líbila a že můžeme počítat s tím, že se s ní budeme vídat i nadále.
Josef, kterému se asi líbí kanadská zima a zatím se ještě nevrátil do Čech, se hned přihlásil o slovo a vyhlásil soutěž o nejkrásnějšího muže mezi námi. Vyhrál, vždyť jen kvůli němu musíme psát v minulém čase měkké i.
Iva navrhla, abychom si povídali o našich nejrannějších vzpomínkách z dětství. Každý z nás si pomatuje příhody z první či druhé třídy, ale ty z dřívější doby, kdy nám byly dva nebo tři roky, už málokomu uvíznou v paměti. Eliška si prý jasně vzpomíná na cestu na Sněžku, kterou podnikla nesená tatínkem v baťohu. Těžko uvěřit, byl jí tehdy pouze jeden rok. Alena si zase pamatuje, jak ji její tatínek, když byla maličká, nosil na ramenou. Jednou prý vypadla z kočárku – klidně zůstala sedět na chodníku a hrála si s kamínky. Jitka se zase vidí, jak se se sestrou jako malá děvčátka dívají z okna na nákladní auta. Maruška se ve čtyřech letech rozhodla jít do školy místo svého staršího bratra, kterému se tam toho dne nechtělo. Školní látku by prý uměla lépe než on. A ejhle – dostala za to výprask! Iva se zase v necelých čtyřech letech nechtěla rozloučit s kyticí karafiátů, kterou měla za úkol položit na rakev při pohřbu své prababičky. Dodnes ví, že měly bílou barvu.
Z předškolních let jsme přešli do doby základního vzdělávání. Srovnávali jsme, kdo ještě chodil do hodin náboženství. Potom jsme si povídali o studiích na středních školách a univerzitách a o našich prvních zaměstnáních v Čechách i zde v Kanadě. Postěžovali jsme si, jaké teď máme potíže s moderní elektronikou. Místo na mobil si raději píšeme na kousek papíru, co máme nakoupit, a stejně pak mnohé zapomeneme. Jako to je ve známém vtipu: dědeček jde do obchodu a má za úkol koupit dvě věci, mléko a chleba. Přijde domů a přinese svíčky. Babička ho kárá: "Dědečku, říkala jsem ti dvě věci! Kde jsou sirky?"
Čekali jsme, že na schůzce 21. ledna bude mít tentokráte Josef konkurenci, ale žádný z dvou dalších mužských členů se nedostavil, a tedy Josef opět kraloval. Mnoho "poddaných" ale neměl, kromě hostitelky Aleny zasedly ke stolu pouze dvě další dámy. Alena se pochlubila sýrovými bochánky podle brazilského receptu a Eliška upekla výborný banánovo-čokoládový chlebíček s ořechy a datlemi. Na vitamíny jsme také nezapomněli, hroznové víno a jahody přišly k chuti. Sklenky červeného vína a káva – vše během odpoledne zmizelo. Při ochutnávání dobrot jsme mluvili o jejich přípravě, Alena nám ukázala speciální mouku z manioku (také zvaný cassava nebo tapioca), která je potřeba na správně nadýchané sýrové "muffiny". Eliška zase používá mouku z pohanky, která prý je zdravější než ta z pšenice.
Potom nám Eliška vyprávěla o svých dobrodružstvích v šedesátých letech v Paříži. Alena se zmínila o své dceři, lékařce, která pracovala nějakou dobu v Tanzánii. Porovnávali jsme nemocniční péči v Montrealu s tou v Čechách a shodli jsme se, že se situace v obou zemích o dost zhoršila, ale stále jsme na tom lépe než v Africe.
Všechny tři dámy jezdí na své chaty i v zimě. I když to není tak příjemné jako v létě a rozhodně nemůžeme v lese hledat houby, na druhou stranu nás tam teď neobtěžují komáři či černé mušky. Hlavně když si můžeme v chatách pořádně zatopit.
Josef se svěřil s potížemi, které má s vytisknutím své knihy o Hostýnu, a přitom se vrátil k historii vedení tábora a sporům, které v knize popisuje.
Za dva týdny se snad sejdeme ve větším počtu, doufáme, že nám bude počasí přát, nikdo neonemocní a pár cestovatelů se vrátí z teplých krajin domů. (IR)
České
a slovenské sdružení
Sestry Alice a Blanche Havlovy spolu s Anitou Zichovou z dámského odboru Čs. sdružení pokračují v krásné tradici počaté během pandemie. Našim seniorům, kteří ocení návštěvu v zimních měsících, kdy je pro ně obtížné vycházet ven, odvezly malý vánoční dárek (viz obrázek). Krabičku ručně vyrobených čokolád od Kariny Alinče doplnila kartička s přáním a básničkou od Františka Kožíka, kterou vybrala Iva Radoková. Celkem dámy rozvezly 16 balíčků (v případě manželských párů dostal každý z manželů jeden). Většina těchto seniorů žije v domovech s péčí, což je pochopitelné, vzhledem k tomu, že jim je přes 85 let, ba některým už dávno přes 90. Bohužel dva už mezi námi nejsou, pan Pavlásek (101 let) a paní Antošová (99) vloni zemřeli. Na druhou stranu letos tři senoři na seznam přibyli. Emě Košacké její balíček do Toronta poslaly dámy poštou, a je dobře, že se s díky ozvala, aspoň víme, že ho dostala. (Alice Havel)
Velikonoční pomlázka pro děti
České a slovenské sdružení opět chystá
tradiční velikonoční pomlázku pro děti tentokráte na Velikonoční
neděli, která letos vychází na 5. dubna. Začneme ve 14.00 hodin v komunitním centru
Saint-Michel na adrese 7501 Rue François-Perrault, Montreal, Quebec H2A
1M1.
Všichni si opět budou moci uplést velikonoční pomlázku a namalovat velikonoční vajíčka. Proutky na pomlázky i mašle obstaráme. Po malování bude jako obvykle připraveno malé pohoštění. Budeme rádi, když maminky nebo babičky opět něco dobrého pro děti upečou a přinesou na společný stůl. Svoji účast s počtem dětí prosím potvrďte nejpozději do 31. března Aleně Martinů na tel. 514-484-6177 nebo na amartinu@yahoo.com. Děkujeme a budeme se těšit na shledanou. (AM)
Česká škola Montreal
S příchodem ledna se opět pouštíme do práce – čekají nás nové projekty, zimní témata a tradice, opakování i objevování. V jednotřídce jsme v první letošní hodině uvítali dva nové žáky, dva bratry ve věku 6 a 8 let. Celkový počet dětí se nám zvýšil na 7 a paní učitelka Kate s asistentkou Františkou se na ně už moc těšily. Oba kluci mluví velmi dobře česky, což jistě bude motivovat ostatní spolužáky. Františka učí žáky nové písničky. Zatím to jde trochu ztěžka, ale děti si určitě zvyknou a písničky budou zakomponovány do každé hodiny.
Rodiče! Ptáte se, zda je možné se přihlásit do naší školy během školního roku. Ano, můžete k nám děti přihlásit kdykoliv. Každá hodina je samostaný celek a děti se mohou zařadit do výuky bez problémů. Ty nejmenší učíme češtinu formou her, pohádek a výtvarnou výchovou. Ty starší za pomocí pedagogických materiálů a pracovních listů na samostatná témata.
Dne 19. ledna 2026 jsme otevřeli již 11. semestr online češtiny pro dospělé. O zimní semestr je tradičně velký zájem. Snad to souvisí s novoročními předsevzetími, že se lidé chtějí obohatit o nový jazyk nebo zlepšit v češtině. Reklama školy na sociálních sítích, v krajanských novinách, na ambasádě v Ottawě a na webu má dobré výsledky. Máme radost, že se k nám vracejí i studenti, kteří dřív odešli. Nebo dokonce celé rodiny, které obohatí naše řady od školky až po dospělé. Letos začínáme s 16 studenty ve třech skupinách.
Jak už jsme se zmiňovali, naše škola připravuje plakát na letní výstavu českých škol v zahraničí v Praze. Dobrovolnice Katka a Marta se sešly v útulné kavárně uprostřed Montrealu hned dvakrát, aby prodiskutovaly obsah a formu našeho plakátu. Marta vytvořila základní myšlenku, nyní hledáme zajímavé školní fotky, vtipné komentáře našich dětí a dospělých studentů, pochvalné vzkazy rodičů a samozřejmě ukázky projektů a úspěchů, na které jsme pyšní. Nesmí chybět fotka dobrovolníků. Sejdeme se začátkem února na společném obědě a vyfotíme se.
V neděli 11. ledna proběhlo letošní první virtuální setkání českých škol v Kanadě. Uvítali jsme mezi námi dva nové konzuly, pana Josefa Smyčka z Toronta a pana Tomáše Hlavana z Ottawy. V úvodu setkání jsme se s konzuly seznámili a představili sebe a naše školy. V druhé půlce jsme si vyslechli prezentaci Jarky Baconové dříve z Ottawy, nyní z Vancouveru. Seznámila nás s poznatky z Metodického kurzu v ČR v roce 2025, konkrétně s online výukovými nástroji Toolbee.app a Wordwal.
Máte-li zájem o naši činnosti, chcete se k nám přidat nebo se u nás zapsat, kontaktujte nás na adrese ceskaskolamontreal@gmail.com. (Za kolektiv učitelek a dobrovolníků Kateřina Kwasniaková)
Tábor Hostýn
Dětský
tábor
se již nyní připravuje na sezónu roku 2026. Hledáme ředitele
dětského tábora, instruktory/-ky dětských aktivit, zkušené
kuchaře/-ky se znalostí českých a slovenských receptur. Dále
přivítáme v našem kolektivu zdravotníka/-ci a občasnou chůvu v
jedné osobě. Máte-li zájem, kontaktujte Vieru Sebenovou na
vierasxx@gmail.com. Podrobné informace ke všem našim plánovaným akcím
naleznete na našem FB.
(Viera
Seben)
Jeden dárce, který nechce být jmenován, nám věnoval 10 000 dolarů na stavbu záchodů, které plánujeme postavit v chlapecké části tábora. Stavba by měla začít letos na jaře, pokud se nám podaří sehnat vhodnou firmu. Vřele tomuto dárci děkujeme. (Josef Maxant)
Pranostiky na únor
O Hromnicích jsou
pranostiky známé, ale co nám říká lidová moudrost například o svátku sv.
Doroty (6. února)?
Svatá Dorota bývá na sníh bohatá.
Po Dorotě uschne košile na plotě.
Na Dorotu jdou si ptáci píšťalky na trh kupovat.
A o svátku sv. Matěje (24. února):
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Po Matěji liška už po ledě nepřejde.
Na Matěje rampouchy, úrodný rok na mouchy.
Na svatého Matěje skřivan pije z koleje.
V Čechách se v tu dobu už počasí mění – u nás v Montrealu se ještě stále můžeme těšit na sníh a lyžování...
A ještě vtip Pavla Kantorka: "Měla jsi pravdu, rybník je zamrzlej!"
Trochu humoru
Na horách: "Vaše žena je víc na zemi než na lyžích!" Manžel: "To víte, ona chvíli nepostojí."
Povídá jeden sněhulák druhému: "Zvláštní – když svítí slunce, tak mě mrazí v zádech."
"Nebreč," povídá jeden tající sněhulák druhému, "aspoň se jako sociální případy dostaneme k moři!"
Když chci svolat celou rodinu, tak vypnu internet a počkám u routeru.
Kdyby vám někdy přišlo, že koukám do blba, tak se mnou trochu pohněte. Můj mozek totiž spustil screensaver.
Před chvílí jsem zažil nejrychlejší přenos dat v životě, 16 GB za sekundu. Můj vysavač mi totiž vcucl USB key.
Po týdnu bez počítače s internetem jsem si uvědomil, co je v životě opravdu důležité. Je to počítač a internet.
Nejsem na sociálních médiích. Jen tak se procházím a vyprávím lidem, co jsem měl k obědu a jak mi to jde doma nebo v práci. Už mám tři sledující: jednoho lékaře a dva policisty.
Děti by měly mít k rodičům větší respekt – ti vystudovali bez AI, Googlu a Wikipedie.
Jak přišel Bill Gates na název Windows? Když je poprvé použil, měl sto chutí vyhodit je oknem.
Na Věstník přispěli: Alice Gergel, Alice Havel, Jitka Kirchnerová. Všem srdečně děkujeme!
Šéfredaktorka: Alena Martinů, 5080 Glencairn, Montreal H3W 2B4, tel. (514) 484-6177, email: amartinu@yahoo.com
Členové red. rady: Alena Berti, Lucie Čermáková, Ludvík Martinů, Iva Radok. Přispěvatelé jsou podepsáni.
Redakce nemusí vždy souhlasit s publikovanými texty. Za jejich obsah zodpovídá autor.
Redakce si vyhrazuje právo příspěvky odmítnout, zkrátit nebo upravit podle potřeby.