Montrealský věstník                                Ročník 55

Léto/Summer 2019                      5080 Glencairn Ave, Montreal, H3W 2B4                            Číslo 11


 

 

Chcete-li dostávat Montrealský věstník po emailu ve formátu pdf, napište na montrealvestnik@gmail.com

 

Kalendář činností

 

30. 6. – 20. 7.  Dětský tábor, tábor Hostýn, 135 Dorilda, St-Calixte Nord, QC, J0K 1Z0

21. 7.     Ne      Čs. piknik, tábor Hostýn, 135 Dorilda, St-Calixte Nord, QC, J0K 1Z0

24. 8.     So      BBQ party s tancem, Canadian Legion Hall, 5455 de Maisonneuve W., 18.00 h

31. 8. – 2. 9.    Opékání selete, tábor Hostýn, 135 Dorilda, St-Calixte Nord, QC, J0K 1Z0

 

 

Klub seniorů

Během léta se seniorské schůzky nekonají. Sejdeme se opět po prázdninách – datum naší příští schůzky bude oznámeno v záříjovém čísle Věstníku. Informace v případě potřeby podá Ema Košacká, tel. 514-735-5795.

 

Naše setkání ve středu 29. května nezačalo v nejlepší náladě – měli jsme starost o naši předsedkyni, paní Olgu Novákovou. Čekali jsme na ni, ale nedostavila se. Vše se ovšem vysvětlilo, odjela na návštěvu do Prahy a Vídně a my jsme si nějak spletli datum jejího odletu. Příště nám o své cestě bude určitě vyprávět. Přišli jsme ovšem o její obvyklou přednášku o událostech týkajících se dnešního data.

     Vrátila se nám veselá a slavnostní nálada – oslavovali jsme totiž narozeniny naší zasloužilé členky, paní Emy Košacké, tentokráte malinovým dortem se šlehačkou. I ten nám už dosvědčil, že je konečně jaro. Jelikož jsme minule vzpomínali na naše ubohé zbytky latiny a němčiny, připomněli jsme si hodiny německého jazyka krátkým úryvkem z knihy "Študáci a kantoři" Jaroslava Žáka. Skoro jako bychom se sami viděli ve školních lavicích. Jedna naše členka nás pobavila příhodou, ze které plynulo poučení, že krást se nemá, jelikož obvykle následuje trest. Rebarboru sice trhala v příkopu u silnice, ale před cizí chatou. Na zpáteční cestě zahlédla pod prudkým srázem v lesíku jednu z prvních jarních hub. Zapomněla na ošoupané podrážky tenisek a vrhla se dolů... Ten kotrmelec by si zasloužil zlatou olympijskou medaili. Řeč se tím pádem stočila na letní houbaření, na rozdíly mezi kanadskými a českými druhy hřibů, růžovek i holubinek.

     Nakonec jsme si promítli snímek režisérky Věry Chytilové, známé především filmem "Sedmikrásky" z roku 1966. Pamatujete se na hlášky jako "Co to blížeš?" a "Vadí? Nevadí." z tohoto filmu? Tentokráte jsme se dívali na "Hezké chvilky bez záruky", film, který byl natočený o čtyřicet let později.

 

Na schůzce 12. června jsme přivítali paní Olgu Novákovou, která se před několika dny vrátila z cesty do Rakouska a Čech. Vyprávěla nám o návštěvě Salzburgu, výletech do okolí Prahy, o setkání se svými příbuznými žijícími v Evropě. Čekali jsme na její obvyklou přednášku o událostech v historii. Sice kategoricky prohlásila, že 12. června se nic zajímavého nestalo (a že jestli chce někdo protestovat, tak může), ale přesto jsme se dozvěděli, že roku 1534 ottomanský admirál Hayreddin Barbarossa dovoluje svému vojsku drancovat Neapol a že v roce 1830 začala kolonizace Alžíru Francouzi.

     Přečetli jsme si několik humorných příběhů z knihy Petra Bartůňka "Smích na recept". Následovaly historky o našich dětech a vnoučatech, debata o článku v českém časopisu, který tvrdí, že alkohol prospívá zdraví, o zkušenostech s lékařskými zákroky, o nejnovějších výzkumech v oboru medicíny, o zdejších anglických a francouzských školách. Srovnávali jsme české filmy a jejich režiséry šedesátých let minulého století s těmi ze současné doby. Tentokráte nám ani nezbyl čas na shlédnutí žádného snímku. (IR)

 

Čs. sdružení

Tradiční 64. bazar chystáme na 2. listopad 2019. Mikulášská nadílka pro děti je zamluvena na 7. prosince jako obvykle ve Webster Hall kostela Westmount Park United. Vánoční oběd seniorů bude nejspíš týden před nadílkou, tedy v sobotu 30. listopadu. Poznamenejte si tato data ve vašem kalendáři již teď! (AM)

 

Misie sv. Václava

Připomínáme, že během léta se české mše v Montrealu nekonají. Datum naší příští mše oznámíme v záříjovém čísle Montrealského věstníku. Přejeme vám všem hezké léto. (RMS)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Česká škola

Česká škola ukončila 25. května školní rok 2018-2019. Letos nám, oproti loňské upršené sobotě, přálo počasí a soutěžní piknikové dopoledne se velmi vydařilo. Sešli jsme se v parku François-Perrault, cca 10 minut chůze od školy. Děti běhaly po celém parku, odpovídaly na otázky, které zahrnovaly témata celého školního roku. Rodiče pilně drželi stráž na každém stanovišti a pečlivě zkoušeli své ratolesti ze všech témat. Nechyběla ani gramatika a měkké i a tvrdé y, se kterými se naši žáci dobře poprali. Všechny děti dostaly diplom za účast na soutěžním dopoledni a školáci pak vysvědčení. Na závěr jsme díky účasti rodičů bohatě poobědvali a kolem 13. hodiny jsme se rozjeli na letní prázdniny. Děkujeme tímto rodičům za pomoc a přejeme dětem krásné prázdniny, třeba v Čechách u babiček či jinde...

 

A couple of people that are sitting in the grass

Description automatically generated  A group of people around each other

Description automatically generated

 

Poslední víkend v květnu vyrazily paní učitelky na 8. konferenci Českých škol v Severní Americe. Tentokrát se konala v Pittsburghu. V programu byly zahrnuty semináře lektorů z UJOP (Ústavu jazykové a odborné přípravy) Karlovy Univerzity, MZV ČR, prezentace a rozbory knih, semináře o využití hudby ve výuce a další. Nenahraditelnou součástí byla také tzv. burza nápadů, kde si paní učitelky sdělovaly svoje postřehy, zkušenosti a nápady. Město Pittsburgh na nás udělalo velmi dobrý dojem. Z konference jsme opět přivezly nějaké knížky a spoustu nápadů. Těšíme se, že mnohé z nich použijeme příští školní rok. (AL)

 

Tábor Hostýn

Letošní dětský tábor se koná od 30. června do 20. července pod vedením Josefa Maxanta. Pro bližší informace volejte 450-465-4844 nebo pište na camphostyn@gmail.com. Stále ještě máme volná místa k dispozici. Cena za jedno dítě je 395 $ za 1 týden a 765 $ za 2 týdny. Během dětského tábora je tábor pro veřejnost uzavřen.

 

Po dětském táboře se chatičky pronajímají pro rodinné dovolené. Cena je 32 $ za noc za chatičku (každá má 3 postele). Musíte si přinést svůj spací pytel. Naše soukromá pláž na jezeře Lafond je asi 1 km od tábora. K pronajmutí máme i kánoe za  cenu: 25$ za 4 hodiny, 40$ na celý den. Kvůli rezervaci chatiček pište Zbyňkovi Najserovi na znajser@hotmail.com.

 

Tradiční Piknik (bývalá pout') se na táboře pořádá v neděli 21. července. Přijďte se pobavit se svými kamarády na této společenské akci organizované pro českou a slovenskou komunitu.

 

Během víkendu 3. srpna je část tábora pronajata pro hudební večírek.

 

Opékání prasete se bude konat jako obvykle během víkendu "Labour Day" od  31. srpna do 2. září.

 

Během července a srpna telefonujte do tábora na č. 450-222-2006. Upozorňujeme, že telefon není nepřetržitě obsluhován. Informace o táboře najdete na naší web stránce www.hostyn.org. Jakmile náš webmaster bude mít čas, přidáme do našeho souboru složku ZPRÁVY, kde se budete moci dočíst další podrobnosti o programu na táboře Hostýn.

 

Úspěšná jarní brigáda se konala během víkendu 8. až 9. června. Bylo krásné počasí. Zúčastnilo se celkem 19 dobrovolníků a díky jejich úsilí se udělalo hodně nutných prací. Stále ale zbývá mnoho dalších úkolů. Menší skupina dobrovolníků pokračuje s údržbou tábora. Jestliže máte zájem přijít a pomoct nám, napište Zbyňkovi Najserovi na znajser@hotmail.com.

 

In memoriam

Se zármutkem oznamujeme všem přátelům a známým, že nás navždy opustil pan Ing. Miroslav KOŽICH, bývalý zástupce ČSA v Montrealu. Zemřel po kratší nemoci 22. května 2019 ve věku 68 let.

 

BBQ Party

Rád bych pozval všechny naše přátele a známé na letní podnik s marinovanými bifteky na ohni, tancem a naší hudbou, takový, jaký byl na jaře. Nenechte si ujít příležitost sejít se opět s kamarády a známými a pobavit se při dobré večeři, krajanské hudbě, tanci a tradičním pivním moku z Českých Budějovic. Zábava bude v sobotu 24. srpna 2019 v 6 hodin večer v hale Kanadské legie, 5455 de Maisonneuve W., v NDG. Bohatá účast na jarní zábavě a sliby, že "na podzim jsme tu zase" zaručují večer plný dobré nálady a pobavení. Volejte 514-737-9220, abyste si zajistili vstupenky. Prosím, volejte včas, počet míst je omezený. Každý je vítán! Těšíme se na viděnou! (Honza Chlumský)

 

Zdravice velvyslance ČR v Ottawě

Vážení a milí krajané, dovoluji si Vás oslovit prostřednictvím této zdravice krátce před ukončením své mise zde v Kanadě. V průběhu čtyř let jsem se s Vámi setkával při různých příležitostech, ať již to byly kulturní akce, které jste pořádali, nebo diskuse ve Vašich klubových prostorách. Poznal jsem desítky Vašich osudů a musím se přiznat, že ačkoliv osobně patřím ke generaci, která měla to štěstí, že se poměrně v mladém věku dočkala nové demokratické České republiky, cítil jsem se v průběhu svého působení v roli představitele státu, který po komunistickém převratu v r. 1948 až do Sametové revoluce v r. 1989 deprimoval a vyháněl intelektuální elity z vlastní země, historicky zodpovědný za příkoří, které Vám způsobil komunistický režim. Myslím si, Česká republika stále ještě zůstává Vaším dlužníkem a jsem rád, že si to uvědomuje zvýšenou pozorností vůči Vašim spolkům, ať již formou peněžitých darů, díky kterým můžete organizovat četné kulturní akce, nebo řadou individuálních ocenění, které český stát udělil významným osobnostem z Vašich řad.

            Tak jako Vaše životy hluboce ovlivnil pobyt v zemi, která Vás přijala za vlastní, tak i můj čtyřletý pobyt v Kanadě zcela jistě zanechá výrazné stopy v mojí mysli. Budou to myšlenky na širokou nekonečnou krajinu plnou nádherných lesů a jezer, na divoká východní i západní pobřeží, na houževnatost a vřelost kanadských občanů, ke kterým už patříte i Vy, na autentickou národní hrdost, kterou my v České republice stále ještě trochu hledáme, a na schopnost přijímat a obohacovat se osudy statisíců nových přistěhovalců, kteří se podobně jako Vy podílejí na otevřené a multikulturní atmosféře Kanady.

            Děkuji z celého srdce za všechna setkání s Vámi a za Vaši pomoc při hledání cenných kontaktů, které mi umožnily posunout česko-kanadské vztahy na vyšší úroveň. 

Pavel Hrnčíř, velvyslanec, v Ottawě dne 18. června 2019

 

Pozdrav z druhé strany světa

Jak nám prozradil jeden z místních průvodců, území Austrálie se dělí na city – to jsou všechna hlavní města jednotlivých států, bush – všechna ostatní města včetně Canberry (ano, i hlavní město Austrálie je buš!) a outback – což slovník překládá jako australské vnitrozemí, ale je to v podstatě všude jinde. Pro nás outback znamená spíš místo, kde se dá najít alespoň část původní krajiny a pro nás zajímavé květiny a zvířata.

      Už při naší první návštěvě Austrálie v roce 2013 jsme byli zvědaví na klokany a koaly. Každá zoologická zahrada či rezervace je samozřejmě má a leckde se dali pohladit nebo i pochovat v náručí. Máme z té doby krásné fotky s koalou, který se mě drží kolem krku. K zármutku návštěvníků je teď všude kromě Queenslandu a Jižní Austrálie zakázáno brát koaly do náručí (prý od té doby, co jeden mrzutý jedinec roztrhal nějakému politikovi jeho značkový oblek – řekla bych, že se mu prostě nelíbil ten politik) a dnes se tedy musíte spokojit s tím, že si můžete tohoto chlupatého, eukalyptem smrdícího medvídka aspoň pohladit.

     Přiznávám, že jediná velká zvířata, která jsme před těmi pěti lety viděli ve volné přírodě, byli krokodýli na řece v Daintree Rainforest a pštros kasuár (cassowary) na silnici tamtéž. Letos jsme byli o něco úspěšnější. Divoké klokany jsme mohli pozorovat v porostu lesních cest na Kangaroo Island, kde jsme také zahlédli ježuru a divoké krocany. Na pobřeží jsme měli ze skalnatých teras krásný výhled na kolonii lachtanů a z lodi na delfíny, a někde v dálce v moři jsme zahlédli i velryby. Koaly jsme viděli ve stromech blízko Cleveland Park u Adelaide a vombati se pásli na loukách v údolí Cradle Mountain v Tasmánii. Další klokany, které můžeme považovat za divoké, jsme krmili u kempu v Jervis Bay. Chodí se tam pást (v kempu je tráva upravovaná a tedy zelenější než jinde) a jsou na lidi zvyklí. Dokonce se nechali i pohladit! Tím ale naše outback experience končí, ostatní místní zvířátka už jsme viděli pouze v lidmi opečovávaných wildlife parks.

     V okolí Sydney je těchto rezervací několik. Nejbližší a nejvíc navštěvovaná je Taronga ZOO přímo proti Opeře. Letos mě trochu zklamalo, že tam neměli ani tasmánského ďábla. To jsme si vynahradili v Tasmánii, kde je v Cradle Mountain Wildlife Sanctuary chovají a vypouštějí zpět do přírody, tam jich měli asi 30, a k tomu i krásně skvrnité kunovce, quolls. Nejmilejší klokani byli v Australian Reptile Park severně od Sydney, kde mají také "nejnevypočitatelnějšího" (crankiest) krokodýla jménem Elvis. Ve Featherdale Wildlife Park na cestě do Blue Mountains zase měli (kromě klokanů a koalů) malé tučňáčky, cvičeného psa dingo a kasuáry. Zajímaví jsou také bandikuti (bandicoots), kteří vypadají jako něco mezi přerostlou krysou a malým klokanem. Na ty se také dalo téměř sáhnout. Ve většině parků a zoologických zahrad mají platypusárium, což je většinou jediná možnost i pro Australany tyto plaché noční vačnatce vidět. Zatímco pro nás byla tato australská zvířena právě nejvíc atraktivní, připadalo mi tak trochu směšné, že se ZOO v Sydney chlubí svými slony, tygry a dalšími africkými zvířaty. No, pro Australany je asi právě tohle ta pravá exotika, zatímco klokany a koaly mohou vidět každý den na svém dvorku (tedy aspoň ti, kdo žijí v outback).

     Ještě nám zbývá pár týdnů, než se vrátíme zpět do Kanady, na další prozkoumávání australské fauny a flory. Možná někde na severu Austrálie – tam je nejlepší jezdit v červenci, když je v Sydney zima... (AM)

 

Jak vám dupe "avantgarda", Brňáci?

Říkávalo se to o králících, ale časy se mění. Zase jel Kudrna okolo Brna a co vidí: divadlo uvádí Dvořákovu operu Čert a Káča. Honem honem pro lístky a přemluvit manželku, to si nemůžeme nechat ujít. A večer do gala, oprášit šolnu, kterou jsem neoblékl už několik let. Hraje se ve staré, krásné, byť špatně větrané budově divadla Na hradbách. Foyer už hlučí davem, posilujícím se vínem a chlebíčky, jak je zde zvykem. Konečně cililililink a kýžená show začíná. Na chvíli to vypadá jako nedorozumění. Muž v černém(?) láme dirigentskou taktovku(?) a do virtuální "Mokré Lhoty", jak nám ceduli přeslabikuje autistické dítě, přijíždí autobusem školní výlet s učitelkou. Dětičky dovádějí po jevišti a do toho pípá Dvořákova předehra. Posléze se ocitáme v jakési velekuchyni, plné velenábytku a velekastrolů a zde je centrum veškeré akce. Až přechází zrak z té zhruba stovky sboristů všech věků, rajtujících kolem a přetahujícím rekvizity hrrrr sem a hrrrr tam. Dětské nožky cupycupycup a mužské holínky dupydupydup. Dav je vyzbrojen obrovskými vidličkami a lžícemi a kromě skákání se cosi vaří. Ale hlavně pohyb, ano pohyb! Mění se a skřípou i kulisy mulisy bulisy. Na balet to nějak nevypadá, nenabrali snad demokraticky tanečníky z ulice? Cobydup? Proskáčou se všemi kuchyněmi, vesnickou jako pekelnou, až do konce představení. I úplně netečný divák si musí zvyknout a o zprvu vlažný potlesk se postarají roztleskávači. Hudba jako by se krčila v koutku, ale je konec konců tak důležitá? Dvořák psal operu pro zaostalý vkus své doby, ne pro osvícenou "avantgardu" jednadvacátého století. Televizi tenkrát neměli, tak jaké mohli mít ponětí o režii? Dnešní "avantgarda" pevně svírá otěže a nápadů je kopec! Úbor bavorského turisty pro Jirku, žlutá polka-dot suknice pro Káču, červené trenýrky pro čerty, prostná místo polonézy, kněžna v díži a kolem poskakující minikomorná, hlasité srkání "polévky", vyplácení čerta jeho vlastním ocasem, tanec Káči s prasečí hlavou, árie pasáčka, při níž sedláci lezou po čtyřech a dělají méééé, oslava "konce roboty" v hledišti, kdy celý kompars mlátí do poklic a rozdává volební letáky a tak podobně. Škoda že v té tlačenici skvělých nápadů některé musely nutně zůstat za dveřmi. "Holka, neměli by nám vrátit vstupné?" odtušil jeden zamračený pán u východu a hned se lekl, když viděl, že poslouchám. Mainstreamová kritika totiž inscenaci hýčká a škarohlídy varuje: "Neškoďte!" Ale já pravím: Milá "avantgardo", přestaň už konečně dupat, pokloň se skutečným velikánům a dej národu, co si zaslouží.

Poznámka autora: avantgarda (bez uvozovek) = skutečná, "avantgarda" (v uvozovkách) = neskutečná (KN)

 

Různé zprávy

Prodám malou chatu v dobrém stavu asi 10 minut od tábora Hostýn v St. Calixte. Pozemek 140 x 300 feet (42 x 90 m), cena 20 000 $ nebo podle dohody. Zájemci volejte na 514-381-6583.

 

V Praze vyšla v rámci projektu Czechoslovak Talks česko-anglická komiksová kniha "Čechoslováci ve světě". Obsahuje sedm zajímavých životních příběhů Čechů žijících v zahraničí. Jedním z nich je i příběh pana Karla Velana. Další příběhy v češtině i v angličtině najdete na stránce www.czechoslovaktalks.com.

 

Na Věstník přispěli: Alice Gergelová, Eva Kuchařová, Iva Radoková, Anna Simandl. Všem srdečně děkujeme!

 

Ačkoliv je Montrealský věstník zasílán zdarma, finanční příspěvky jsou vítány. Chcete-li Věstník podpořit, pošlete příspěvek na adresu: Ema Košacká, 6542 McLynn, Montreal, QC, H3X 2R6. Šek vystavte na "Czech and Slovak Vestnik". Dotazy a žádosti o informace můžete psát i emailem na adresu Montrealského věstníku montrealvestnik@gmail.com nebo na amartinu@yahoo.com.


Šéfredaktorka: Alena Martinů, 5080 Glencairn, Montreal H3W 2B4, tel. (514) 484-6177, email: amartinu@yahoo.com

Členové red. rady: Alois Fogl, Míša Fuchsová, Ema Košacká, Ludvík Martinů, Iva Radok. Přispěvatelé jsou podepsáni.

Redakce nemusí vždy souhlasit s publikovanými texty. Za jejich obsah zodpovídá autor.

Redakce si vyhrazuje právo příspěvky odmítnout, zkrátit nebo upravit podle potřeby.